Výběr závodu podle přípravy a terénu

Když se chcete zaregistrovat na běžecký závod, je dobré se na chvíli zastavit a opravdu zvážit, jaká vzdálenost odpovídá vaší aktuální připravenosti. Nejde jen o počet kilometrů, ale také o terén, převýšení, časovou náročnost a možnosti regenerace. To všechno má zásadní vliv na průběh závodu i na to, jak se budete po něm cítit.

Setkala jsem se s tím, že lidé, kteří s během teprve začínají, se přihlásí rovnou na velmi náročné závody. Typickým příkladem je Beskydská sedmička, tedy zhruba sto kilometrů s převýšením okolo pěti a půl tisíce metrů. Ano, někdy se závod podaří dokončit, ale není výjimkou, že si běžci odnesou výrazné přetížení, zdravotní problémy nebo dlouhou pauzu od běhu. To není ideální cesta, pokud chcete běhat dlouhodobě a s radostí.

Často se setkávám se silničními běžci, kteří běhají hlavně na asfaltu a přihlásí se na horský závod. Silniční běh a horský trail jsou dvě odlišné disciplíny. Liší se technikou, zapojením svalů i celkovým zatížením těla. Bez předchozí zkušenosti s kopci a terénem může být horský závod výrazně náročnější, než se na první pohled zdá. Samozřejmě to platí i naopak. A co vám budu povídat. Sama bych na silnici, kde bych běžela maraton, trpěla jako zvíře. Na silnici běhám, ale opravdu ji nesnáším a beru to skoro jako povinnost, protože na každém ultramaratonu vede kus trasy po asfaltu a musím na to být samozřejmě připravená.

Proto může běžec, který je zvyklý hlavně na trail a měkký povrch, na silničním závodě trpět kvůli tvrdému podkladu a jinému typu zátěže. Každý povrch má svá specifika a je dobré s tím počítat už při výběru závodu.

Pro základní orientaci je dobré mít jasno v tom, jak se běžecké vzdálenosti běžně dělí. Půlmaraton má délku 21,0975 kilometru. Maraton měří 42,195 kilometru. Ultramaraton je každý závod delší než maraton, tedy nad 42,195 kilometru. Jakmile tuto hranici překročíte, je správné mluvit o ultra. Nejčastěji se jedná o vzdálenosti padesát, šedesát, osmdesát nebo sto kilometrů. Sto kilometrů je tradiční ultramaratonská disciplína. Závody na sto mil mají délku přibližně 160 až 168 kilometrů podle konkrétní trasy. Samozřejmě máme i delší závody jako 250, 300, 700, ale taky 1000 kilometrů.

Spousta lidí řeší jen kilometry, ale u ultra je často rozhodující, kolik hodin budete v pohybu. Dva závody se stejnou vzdáleností mohou mít úplně jinou náročnost právě kvůli převýšení a technice trati. Je proto dobré, když si ještě před registrací položíte otázku, jestli máte opravdu zkušenosti na takový závod.

Často se setkáte také s pojmem ultratrail. Ultratrailový závod je ultramaraton vedený převážně v přírodním terénu mimo silnici. Běží se po lesních cestách, horských stezkách, hřebenech nebo technických trailech a bývá spojený s výrazným převýšením. U ultratrailu nehraje hlavní roli tempo na kilometr, ale schopnost hospodařit s energií po dlouhou dobu, zvládat běh a chůzi do kopců, technické seběhy a proměnlivé podmínky.

Pro první ultramaraton se většinou vyplatí zvolit závod blízko místa, kde žijete. Ideálně takový, kde můžete trénovat v podobném terénu a postupně si na něj zvykat. Počasí, klima i nadmořská výška se totiž velmi obtížně napodobují a mají velký vliv na výkon i regeneraci.

První ultra je především o učení. O poznávání vlastního těla, práce s tempem, o trpělivosti a schopnosti přizpůsobit se situaci. Pokud můžete trénovat v podobném prostředí, výrazně si tím snížíte množství neznámých faktorů, které mohou průběh závodu ovlivnit.

Pokud se rozhodnete pro vzdálenější nebo zahraniční závod, je to vaše volba. Koneckonců to bude velká osobní výzva i dobrodružství. Jen bych v takovém případě přistupovala k přípravě mnohem zodpovědněji a snažila se co nejlépe přiblížit podmínkám, které vás na závodě budou čekat.

A pokud vás tento článek zaujal a chcete se dozvědět víc, nebojte, další kousek ze světa běhání a aktivního života tu brzy bude. Budeme se bavit o výživě, krizových momentech, tréninku i všem, co vám pomůže zlepšovat se a užívat si pohyb s radostí.

A příště si přečtete tom, jak důležitý je na závodě support!